Tak jako v minulosti se i letos naše škola zúčastnila pravidelného zimního sčítání ptáků na krmítkách, které proběhlo v době od 6. do 8. ledna.
Zájemci o tuto akci z řad žáků 3. B a 5. B (celkem 18 dětí) nejprve prošli důkladnou přípravou, při které si zopakovali nejfrekventovanější druhy zimujících ptáků, jejich barevných odlišností včetně charakteristických znaků. Již nám nedělá problém spolehlivě rozlišit vrabce domácího od vrabce polního, vyznat se v jednotlivých druzích sýkorek a správně určit strakapouda velkého a prostředního. Výbornou pomůckou nám byly ptačí kvízy, které můžete najít na stránkách České společnosti ornitologické (https://www.birdlife.cz/).
Na pozorovatelnu jsme vyrazili hned v pátek ráno s patřičnými pomůckami – atlasy ptáků, dalekohledy a sčítacími formuláři. Rozdělili jsme se do 6 skupin po 3 žácích (2 pozorovatelé a 1 zapisovatel), zopakovali si správnou metodiku sčítání a obsadili určená stanoviště, na kterých jsme se pravidelně střídali. Naše pozorování trvalo od 9 do 10 hodin, a přestože bylo velmi teplé počasí, dočkali jsme se spousty ptačích návštěvníků – vrabců polních i domácích, kosů černých, strakapoudů velkých, sýkorek koňader, modřinek, babek, úhelníčků, červenek, zvonků, brhlíků, sojek.
Nejčastějším návštěvníkem byl, tak jako vloni, vrabec polní. V jednom okamžiku jsme jich napočítali kolem 50 jedinců, ale jejich sčítání bylo díky množství opravdu náročné. Bohužel jsme letos nezahlédli hýla ani dlaska, na které jsme se moc těšili.
Po odevzdání sčítacích formulářů jsme porovnávali výsledky našeho pozorování a jeho přesnost. Také jsme využili přítomnosti ornitologa a vyslechli si od něj povídání na téma, jak pečovat o krmítko a pítko, čím ptáky správně krmit a také jak důležitá je pro ptactvo okolní krajina, zejména naše zahrady (dostatek vzrostlých stromů a keřů, které poskytují ptákům dostatek potravy a úkryt před predátory, vyšší tráva aj.).
Nakonec jsme využili dalekohledy ještě venku v terénu a pomocí nich jsme sledovali okolní život v lese. Někteří z nás umístili mobil na krmítko a pak zpětně kontrolovali nahrávku. Nejprve se ptáci báli přiletět, ale brzy se osmělili a z přítomnosti mobilu si nic nedělali. Tímto způsobem se nám podařilo krásně nahrát sýkoru modřinku.
Ptačí hodinka je prostě super. Celý týden věnovaný poznávání ptáků jsme pak završili při hodině výtvarné výchovy výrobou papírové koláže krmítka a papírových skládanek ptáků.
Mgr. Jitka Hněvsová